Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Litva-Lotyšsko-Litva autem 2016

12. 08. 2016 18:44:09
Pokračování mise Malý princ. Z Běloruska do Litevského Vilniusu, Lotyšské Rigy a přes Klaipédu na Kurskou kosu

10.7. neděle

Odpoledne vjíždíme po čtyřhodinovém odbavování na hranici Bělorusko Litva do Litvy, na silnici do Vilniusu. Prohlížíme si sportovní areál u jezera se sportem wake way. Velký zájem mladých o toto "lyžování" a bohaté zázemí nás mile překvapilo. Prohlížíme si i ruiny nejstaršího hradu Litvy Medininkai. A to už vjíždíme do Vilniusu se starými, rozadajícími se paneláky, které už v Bělorusku Minsku, mají pěkně opravené. Navigace nás podle adresy přivádí do karavancampingu pod televizní věží.Je zde hodně cizinců z různých západních zemí, a i Češi.

Večeříme co autolednička dá a protože se nám nepodařilo na počítači nalézt přímý přenos fotbalu z mistrovství evropy, vše platí jenom na území české republiky, jdeme spát.

11.7. pondělí

V knize na náměstí ve Vilniusu kupujeme Malého prince. Prodavačka, zřejmě majitelka obchodu, z rodiny polských židů, byla nadšená. Moc hezky vzpomínala na návštěvu Prahy. Celé město je hodně židovské. Mnoho domů je podobných těm, které jsou v Třebíči,na území zapsaném v Unesco.

Při prohlídce Pravoslavného kostela jsme dostali vysvětlení, jak je to s přáními, která napíšete na papírek a dáte popovi. Mě se totiž při návštěvě pravoslavného kostela v Estonsku, Talinu stalo to, že na papírek, který tam pro věřící byl připravený a odevzdával se, hodně lidí to dělalo, tak já taky, jsem napsal své přání a dal ho paní, která je vybírala. Ta se na to podívala a zeptala se mě, zda věřím ortodoxní, pravoslavné církvi. Odpověděl jsem, žena mi nerozuměla a papírek s přáním zahodila do koše. To se mě nelíbilo a šli jsme pryč. No a od jeptišky ve Vilniusu vím toto: Na papírek se napíše jenom jméno, bez příjmení, zaplatí se a pop se za dotyčného v pravou dobu modlí. Modlí se za všechno, zdraví, lásku, štěstí, radost...

Nápisy jsou v litevštině, polštině a angličtině. Lidé s námi všude mluví rusky. Na benzínce kupujeme za 6 euro známku na dálnice na 24 hodin. Jedeme směr Trakai - malé město s hradem na ostrově. U silnice kupujeme melouna, který pochází z Makedonie. Nádhera. Po prohlídce hradu obědváme v restauraci nejmenšího národa světa Karaimové, kteří jsou zde z doby Polsko Litevské říše, která sahala až na Krym a odtud zde do teď žije asi 250 lidí. Dáváme si typické jídlo Karaimů - plněná ozdobná kapsa. Dobré. Nad naším stolem jsou dva diplomy z Českých Budějovic, které dostala tato restaurace za prezentaci v Česku. Blízko parkoviště si dáváme zmrzlinu a jedeme do Kaunasu. Bývalého hlavního města Litvy. Tam nás čeká hezké náměstí, horší domy a bouřka.

Pokračujeme na Horu křížů. Na poklidné dálnici směrem na město Šiauliai si hezky jedeme a před námi v pravém pruhu jede pomaleji asi 15 osobních aut a všichni blikají. Při předjíždění vidíme, že jsou všichni slavnostně oblečeni a tak si říkáme svatba a já se těším na první auto, kde bude nevěsta. A ouvej, nevěsta tam není ale je tam funebrácké auto a vezou neboštíka.

Navštěvujeme Horu Křížů. Je to nejvíce turisty navštěvované místo, kde byl i papež. Parkoviště, informační středisko, občerstvení, toalety, poštovní schránka, Japonští turisté stánky s kříži. Zakoupili jsme nejhezčí křížek a jdeme ho umístit mezi ostatní desetitisíce různých křížů. Před městem Šiauliai zastavujeme v campingu s restaurací. Nová, dobová, příjemná stavba s výbornou kuchyní. Navečeříme se a potom ještě přijíždí jedno auto se čtyřmi Italy. Ti ale nejdou do restaurace, pouze se jdou do sprchy umývat a nás tím zdržují od večerní hygieny :-).

12.7. úterý

Při nákupu snídaně v supermarketu ve městě Šiauliai se poprvé setkáváme s tím, že mladá pokladní neumí rusky. Pouze anglicky a litevsky. Všude v Litvě jsou obrovské kruhové objezdy a na jednom z nich odbočujeme směr Riga v Lotyšsku. Po prohlídce centra starého města Riga, to nám připomíná ostatní hanzovní města v Německu, kupujeme za skoro 5 euro Malého prince. Navštěvujeme velkou tržnici v Rize se zeleninou, masem, rybami, pečivem. Několik hal. Kupujeme uzeného lososa, kysané okurky a zelí a jedeme k moři. Záhy zjišťujeme, že k moři to je daleko a to co jsme si mysleli že je moře, bylo ústí řeky. Zastavujeme u přístavu před kafejnicí, to je bufet, kavárna, bistro a sníme lososa a jdeme do kafejnice na kávu. Mohli jsme se také občerstvit v Hesburgerárně, která je ve všech baltických zemích, my ale pokračujeme. Jedeme směr Liepája, město, které leží na břehu Baltického moře.

Nacházíme pěkný kemp na břehu moře za 16 euro. Večeříme v místní restauraci, fotím západ slunce do moře, nedobrovolně se koupu po kolena v moři kvůli velkým vlnám a jdeme spát.

13.7. středa

Při návštěvě města Liepája vidíme na pěší zóně otisky rukou lotyšských umělců. V infocentru se bavíme s paní vedoucí, kterou ráno, když jela do práce zaujalo naše auto s vlajkami států, které navštěvujeme a s nápisem mise Malý princ. Říkala, že letošní rok přijíždí o hodně více turistů z české republiky. V knihkupectví jsme se domlouvali s paní prodavačkou, která byla z našeho zájmu o sbírání knížky Malý princ unešená, že ji dcera, která žije v Dubaji, pošle Malého prince v Arabštině. Navštěvujeme Karostas, bývalá sovětská kasárna. Bývalo tam 26 tisíc vojáků. Kdysi také uzavřené město, kam civilní lidé nesměli.

V katolickém kostele s největšími varhany na světě vystupujeme po schodech na věž kostela.

Cestou podle pobřeží směrem na Litevskou Klaipedu zastavujeme v letovisku Palanga. Velké dlouhé molo, kilometry dlouhá pláž plná lidí, dlouhé korzo jako na Rujáně nebo v Polsku. Honosné vilky, hotely. K obědu jíme španělskou paelu s mořskými plody. Pokračujeme do Klaipedy směr Kurská kosa. Při prohlídce města potkáváme skupinu čechů, kteří s karavany pravidelně sem jezdí na dovolenou. Chorvatsko je už nebaví. Poradili nám kudy na trajekt, který nás převeze na Kurskou kosu. Za 20 euro nás trajekt převeza a za 20 euro nás pustí do národního parku Kurská kosa. Ve vesnici Pervalka kupujeme v místním mikro supermarketu večeři. Pokračujeme do Nidy, nejjižnější Litevské město. Za 23 euro vjíždíme do campingu. Podruhé se v místní restauraci setkáváme s tím, že mladá obsluha hovoří litevsky a anglicky. Rusky ne.

Ráno nás čeká hraniční přechod do Ruska. Při rozhovoru v přístavu místními kapitány lodí, které se nabízejí na projížďku se dovídáme, že v Rusku to bude mnohem horší. Myslíme si své a těšíme se na to, co nás v Rusku čeká.

Autor: Jiří Bartoň | pátek 12.8.2016 18:44 | karma článku: 13.91 | přečteno: 492x

Další články blogera

Jiří Bartoň

Autem po Polském pobřeží a historických památkách

Po návštěvě Běloruska, Litvy, Lotyšska a Ruska vjíždíme do Polska a přes hrad Malbork do Gdaňska, Sopot, Hellu na Polské kose, Bydgoszcz, Toruň, Wroclaw, Gniezno, Nysa a ČR Javorník

11.10.2016 v 21:19 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jiří Bartoň

Autem z Litvy do Polska přes Rusko - Kaliningradskou oblast

Mise Malý princ pokračovala z Litvy a Lotyšska přes Kaliningrad, současný název středověkého města Královec, založeným Českým králem Přemyslem Otakarem II, do Polska.

3.10.2016 v 17:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jiří Bartoň

Varšava, Brest a Minsk autem léto 2016

Další cesta v rámci Mise Malý princ, kdy ve státě kde právě jsme kupujeme knížku Malý princ. V jazyce té které země. Nákup knížky je důležitý, ne však jediný důvod návštěvy tentokrát Polska a Běloruska.

4.8.2016 v 0:00 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 175 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marie Kubešová

Za krásami jihozápadní Anglie - Bath

Při cestě po jihozápadní Anglii nelze vynechat jedno z nejhezčích anglických měst Bath. V současné době má kolem 90 000 obyvatel, ale ročně ho navštíví, kromě déle pobývajících turistů, zhruba 3,8 milionu jednodenních návštěvníků.

24.6.2017 v 17:58 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 148 | Diskuse

Martina Pixová

Bari - divoký Jih

Chtěla jsem psát o krásách a divokosti Jižní Itálie. Ale poslední den v Bari, hlavního města Apulie, jsem byla okradena a tak nemám fotky, kterými bych krásu doložila, ani aparát, abych pořídila nové. Zbývá tedy jen ta divokost.

24.6.2017 v 17:40 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 214 | Diskuse

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 28.12 | Přečteno: 815 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 357 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 374

Zajímám se o to, jak řídit svůj život.

Od 4.2.2015 v důchodu.

 

 

Od 23.10.2014 předseda Klubu přátel Makedonie.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.