Další cesta v rámci Mise Malý princ, kdy ve státě kde právě jsme kupujeme knížku Malý princ. V jazyce té které země. Nákup knížky je důležitý, ne však jediný důvod návštěvy tentokrát Polska a Běloruska.
Je sedm hodin a sedm minut ráno 7.7. 2016. Veronika a Jiří odjíždíme z Prahy směr Náchod a Varšava. Jedeme dodávkou Volswagen transporter upravenou na spaní v ní. Je to naše třetí dovolená s tímto autem. Je spolehlivé.
Jedeme do Běloruska a Ruska a do těchto zemí musíme mít předem vyřízená víza. Ta nám vystavili, po obdržení předepsaných dokumentů, velvyslanectví těchto zemí v Praze. Také je nutný mezinárodní řidičský průkaz ale ten nikdo nikde nechtěl vidět.
Za přechodem Náchod si vyměňujeme v Kantor eura za zloté. Kurz je za 100,- eur 435.- Zloty. 9.3 zloty potřebujeme na poplatek za dálnici Opole-Katovice. Do Varšavy přijíždíme navečer. Parkujeme před Palácem kultury na placeném, prázdném parkovišti. A protože je předvečer zasedání NATO ve Varšavě za účasti hlav členských států je celá doprava ve Varšavě omezená. Přepravujeme se metrem a pěšky.Omezené jsou též možnosti návštěvy historického centra a všude jsou na obchodech jsou nápisy že zítra bude zavřeno. My jsme se ale hezky najedli v polské národní restauraci a vydali se hledat karavancamping. Po složitém hledání kvůli uzavírkám, nás navigace přivedla na okraji Varšavy do campingu. Za 100,- zloty máme místo pro auto a super čisté a nové sprchy a záchody. Jdeme do restaurace koukat na utkání mistrovství Evropy ve fotbale. Pijeme horký čaj, protože je zima.
8.7. pátek nakupujeme v supermaketu snídani, tu sníme na parkovišti u silnice a v deset hodit přijíždíme k Polsko-Běloruské hranici. Na Polské straně čekáme jednu hodinu, na Běloruské tři hodiny. Žádné problémy ale procedury odbavení jsou zdlouhavé, platíme pojištění.. a je zde moc aut. Vjíždíme do Brestu, navigace přestává ukazovat cestu. Hledáme směnárnu, nenacházíme, musíme zaplatit elektronické mýto. Na benzínce firma Bel toll zajišťuje výběr mýta od cizinců. Za asi 200,- Kč ale zaplacených kartou v Běloruských rublech dostáváme do auta zařízení, které odpípává na mýtných bránách firmy Kapsch ujeté kilometry. Před výstupem z Běloruska opět na benzínce s Bel toll máme toto zařízení vrátit a vyrovnat kolik jsme projeli. Vracíme se k přechodu, kde byl Obměn valut a měníme eura za Běloruské ruble. Mají staré a nové. Ty staré v hodnotě 100 000,- odpovídají novým v hodnotě 10,- BAY. Trochu nás to mátlo ale zvládali jsme to a problém žádný nebyl. Malého prince jsme nekoupili, protože v knihkupectvích tvrdili, že Malého prince mají jenom v Ruštině, že v Běloruštině nebyl vytisknutý. Navštěvujeme Brestskou pevnost. Nová paneláková výstavba v Brestu se nám líbí.
Opouštíme Brest směrem na Minsk a hledáme ubytování. Na dálnici si náhodně všimáme značky camping (podle bedekrů v Bělorusku campingy nemají) a sjíždíme z dálnice do vesnice. Tam zjišťujeme, že camp je pro TIR. Stály tam dva opuštěné náklaďáky a v blízkosti byla ubytovna s restaurací. Domlouváme se panem majitelem Polákem a s jeho ženou Běloruskou o ubytování a večeři. Za 20 dolarů dostáváme pokoj a pro syrový šašlik si máme dojet do města do obchodu. Mají tam prý už připravený, z různých druhů masa. Ona že zatím připraví oheň. Koupíme kuřecí šašlík. Byli jsme jediní hosté a šašlík jsme si ugrilovali a snědli. Byl dobrý. S paní jsme dlouze rusky hovořili o politice a o tom jak se mají. Nakonec jsme se na pokoji jen osprchovali a šli spát do auta. Ráno, po kafíčku, které nám paní domácí uvařila odjíždíme směr Nesviž a Mir zámky v Unesco, a potom Minsk.
Tankujeme naftu a čeká nás podobná procedura jako na Ukrajině. Stojany, prodejna, občerstvení jako u nás ale rozdíly jsou dva: první- dopředu zaplatíte kolik budete čerpat a druhý- že tady vyjde litr nafty na 15 Kč.To se dá vydržet. Je sobota, na obou zámcích je hodně lidí a aut. Žádní cizinci, jenom Bělorusové. Protože nefunguje navi, kupujeme podrobnou mapu Minsku a hledáme hotel Sputnik. Je nový, luxusní a nedaleko centra. Do centra jedeme metrem, je hlučné ale rychlé. V budově hlavní pošty nakupujeme pohlednice. Velký výběr a laciné. Večeříme v Cafe Oliva typicky Běloruské jídlo draniky bramboráky.
Ráno,neděle, po bohaté hotelové snídani, kde spolu s hosty hotelu snídali také do práce přišedší zaměstnanci na recepci platíme kartou, protože eura neberou a Běloruské ruble nemáme. Zastavujeme se ve vesnici Rakov. Dva kostely, v pravoslavném mše ve Staroslovanštině a pohřeb se zesnulým s odkrytou rakví a katolický, plný Bělorusů, protože mše je v Běloruštině. Odpoledne bude znovu a v Polštině. Na návsi otevřený Rakovskij Universam somoobsluha luxusní, pojízdná prodejna masa z masokombinátu. Za somoobsluhou dřevěná bouda, záchod. Zajímavé bylo, že v obchodě měli i maso ale lidé kupovali to z té pojízdné prodejny. Poslední návštěva v Bělorusku vesnice Kievo se zbytky hradu a zase dva kostely pravoslavný a katolický.
Teď už jen odevzdat pípáka na Bel toll. Podařilo se. Vrátí z
álohu a i za projeté kilometry na kartu. A vrátili. Super. Zařazujeme se do fronty na hranici s Litvou a budeme tady 4 hodiny čekat na odbavení. To však nedokáže zkazit náš celkově dobrý pocit z Běloruska.
