Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balkán-autem-historie-současnost-očima Jiřího Bartoně 5 pokračování

27. 07. 2014 21:37:35
Je neděle 13.7. a jedeme do Dubrovníku. Po jadranské magistrále přijíždíme do Chorvatska-Dalmácie města Dubrovník. Již z dálky je vidět nádherné panorama Dubrovnického starého města na výběžku do moře. Parkoviště v Dubrovníku jsou plná a nemáme kde zaparkovat. Dvakrát celé město objíždíme a nic. Nakonec se místo uvolnilo, zaparkoval jsem kus od hlavní brány, která otvírá starý Dubrovník. Je neděle a tak si s placením nedělám starost. Píší tady něco o kartě ale mi odcházíme na prohlídku města. Musíme si měnit eura na Kuna. Za 100 eu dostaváme 752 Kuna. Někde eu berou ale někde ne a to rezolutně. Prohlížíme si náměstí, uličky s krámky, kláštery, kostely, synagogu. Potom hledáme vstup na městské hradby, které obtáčí celé staré město a má jen dva vstupy a výstupy. Vstupné je 100,- kuna na osobu a procházka trvá asi 1 hodinu. Stojí to však za to. V restauraci Aquarius si dáváme humra a čevabčiči a pití. Platíme 55,- eu. Jídlo výborné, obsluha taky, stín, hodně lidí. V knihkupectví, které mělo polední přestávku od 13-18 hod. kupujem chorvatského Malého prince. Nemilé překvapení nás však čekalo po příchodu k autu na parkovišti. Za stěračem papírek se složenkou na 360,- kun. Nejprve mě to hodně rozčílilo a chorvaty jsem přestal mít rád, třebaže to jsou slované :-) . Po vychladnutí a cestou do Mostaru jsme si zpávu a složenku pořádně přečetli a tam stálo: vážený turisto, při kontrole parkovacích karet naši pověření zaměstnanci zjistili, že nemáte kartu. Stál jste zde celý den a vaše obytné auto zabíralo místo těm, kteří chtěli a musí zaplatit. Poskytujeme Vám složenku a parkovné do 8 dnů uhraďte. Cena je dost vysoká ale chování úředníků města Dubrovník se mi nakonec docela líbilo.

Loučíme se s Dubrovníkem a jedeme přes město Neum do Mostaru v Bosně Hercegovině. Do Blagaje, kde je kemp, kousek od Mostaru přijíždíme pozdě večer a za noc platíme 12,- eu. Majitel zahrady a domu kde udělal kemp je mladý bosňák, který na vše nadává, je nespokojený a nechce aby jeho země vstupovala do EU. Způsob, jakým chce podnikat, mi velmi připomíná začátky podnikání v naší republice po revoluci 1989. Vůbec se to nedá srovnat s přístupem majitele nového kempu v Skoderu v Albánii, který měl vysokou úroveň. Tady je nepořádek, vše nedodělané, bez nápadu.

Když jsme přešli hranice Chorvatska a vjeli do Bosny a Hercegoviny, tak v této části jsou nápisy označující obce psány nejprve latinkou a pod ní azbukou. Většina nápisů psaných azbukou je však přessprejována černou barvou.

Je pondělí 14.7. ráno po snídani si sami otvíráme bránu a opouštíme zahradu, zvanou Eurocamping a jedeme do vesničky Blagaj koupit prasečinky a podívat se na dervišský klášter Tekija. Odpočívají zde těla dvou tadžických dervišů, kteří sem přišli spolu s turky na sklonku 15. století. Pramení zde také zelená říčka Buna.

A už zaparkováváme za 6,- eu na parkovišti u mostarského mostu, kterým začínáme prohlídku Mostaru. Mostarský most, turecké tržiště, suvenýry, mešita, záchody, poštovní schránka, rozstřílené domy, římskokatolický kostel, pravoslavný kostel.. ještě pořád je však zde cítit napjatou atmosféru a úpornou snahu západu pomocí peněz ovlivňovat místní vývoj. Do Mostaru už nemusím. Podél řeky Neretvy se vydáváme směrem na Sarajevo.

V Sarajevu parkujeme u kasáren naproti muzeu u Latinského mostu, kde byl spáchán atentát na následníka trůnu v roce 1914. Prohlídku města začínáme v Baščaršije, uličkách tureckého tržiště. Musíme si však měnit eura za bam. Za 50,- eu dostanem 100,- bam. Někde např. u benzínky Gazprom nám za eura nic neprodají. Prohlížíme si katolické katedrály, ortodoxní kostely a mešity. V knize kupujem Malého prince a obědváme v restouraci, kde jedl chorvatský prezident a režisér filmu Šindlerův seznam. Majitel až přijede do Prahy tak mi zavolá, dal jsem mu navštívenku a sejdeme se :-).

Při odjezdu ze Sarajeva na dálnici za mýtnými bránami, došlo ke ztrátě české státní vlajky, která označovala naše misijní auto. Veronika měla radost, že je pryč a že nebudem budit pozornost ale mě to bylo líto. Otočit a jet pro ni už nešlo a tak tam chudák zůstala u Sareajeva ve škarpě ležet. Přes bývalé hlavní město Travnik jsme dojeli do města Jajca a tam se ubytovali v kempu. Kemp byl u řeky a na první pohled to vypadalo, že tam jsou komáři. Majitel kempu, mimochodem chtěl 5 eu za noc ale že od němců bere 10 eu za noc. Toto byla kdysi praxe jugoslávských obchodníků na jadranském pobřeží. Ještě za komunistů jsem tam byl a tohle zažíval. No tak ten pan majitel nám vysvětlil, že zde žádný komár není. Že to je eko kempink. A bylo to tak. Žádný komár. Veronika se však vzdor tomuto neustále drbala a myslela si , že tam jsou komáři. Štípanec však neměla žádný. To je zábavné :-)

Ráno po snídani jedeme do Jajca, vodopádu uprostřed města a pak na Plitvická jezera. Ještě na území Bosny a Hercegoviny si všimáme vypálených, rozstřílených domů ve vesničkách i městech. Tady na území republiky srbské pod státním útvarem Bosna Hercegovina jsou nápisy nejdříve azbukou a pak latinkou. Ty s tou latinkou jsou začerňované.

Opouštíme Bosnu a Hercegovinu a jsme opět v Chorvatsku. Plitvická jezera procházíme stezkou E, dlouhou na 3 hodiny, nejprve autobusem, pak pěšky, pak parníkem. Většinu času návštěvy je bouřka a pěkně jsme byli mokří. Po konzumaci klobásy s hranolkama za 45,- kuna opuštíme vodopády. Z Plitvice jedem nejkratší cestou k moři do kempu v Senj, přístavním městě. Platíme 26 kuna mýtné za tunely. V Senj kemp u moře za 320 kuna. Při posezení u baru v kempu nám uletěli papírové peníze do moře po závanu silného větru. Pěkně jsme se osprchovali a šli spinkat.

Autor: Jiří Bartoň | neděle 27.7.2014 21:37 | karma článku: 0.00 | přečteno: 55x

Další články blogera

Jiří Bartoň

Autem po Polském pobřeží a historických památkách

Po návštěvě Běloruska, Litvy, Lotyšska a Ruska vjíždíme do Polska a přes hrad Malbork do Gdaňska, Sopot, Hellu na Polské kose, Bydgoszcz, Toruň, Wroclaw, Gniezno, Nysa a ČR Javorník

11.10.2016 v 21:19 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jiří Bartoň

Autem z Litvy do Polska přes Rusko - Kaliningradskou oblast

Mise Malý princ pokračovala z Litvy a Lotyšska přes Kaliningrad, současný název středověkého města Královec, založeným Českým králem Přemyslem Otakarem II, do Polska.

3.10.2016 v 17:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jiří Bartoň

Litva-Lotyšsko-Litva autem 2016

Pokračování mise Malý princ. Z Běloruska do Litevského Vilniusu, Lotyšské Rigy a přes Klaipédu na Kurskou kosu

12.8.2016 v 18:44 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 492 | Diskuse

Jiří Bartoň

Varšava, Brest a Minsk autem léto 2016

Další cesta v rámci Mise Malý princ, kdy ve státě kde právě jsme kupujeme knížku Malý princ. V jazyce té které země. Nákup knížky je důležitý, ne však jediný důvod návštěvy tentokrát Polska a Běloruska.

4.8.2016 v 0:00 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 175 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 273 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 18.91 | Přečteno: 479 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 374

Zajímám se o to, jak řídit svůj život.

Od 4.2.2015 v důchodu.

 

 

Od 23.10.2014 předseda Klubu přátel Makedonie.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.