Dálnice Matky Terezy ze Skopje do Ohridu stojí 50 denárů a kus dál 30 denárů. Jedeme podle vysokých hor na jejichž vrcholcích je vidět bílý sníh. A co nás čeká v Ochridu? Tří hodinový pěší výlet po městě a chrámech, zjištění, že obchodníci používají dvojí ceny. Pro domácí a pro cizince. Toto bylo i v Sankt Petěrburgu v Rusku vloni. Město Ochrid je skutečným klenotem makedonského cestování. Velké množství ochridských kostelů s nádhernými freskami. Zajímavostí je kostel Sv. Sofie. V dobách turecké nadvlády, kostel sloužil jako mešita. V době byzantské nadvlády byl Ochrid centrem makedoského regionu. Právě zde byla roku 893 založena první slovanská univerzita, jejímž zakladatelem byl biskup sv. Kliment Ochridský, žák autorů první slovanské abecedy , proslulých věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje. V poklidném sousedství jezera stejného jména a jeho pláží se tyčí pohoří s národním parkem Galičica.
My odjíždíme podél pobřeží k "pramenům" ochridského jezera. V kempu Ljubaviště, těsně na hranicích s Albánií se ubytováváme a ptáme se v kempu na restauraci , kde nám připraví ochridskou rybu, místního pstruha. Pan majitel odpovídá, pak někam volá a pak nám říká, kde nás kdo čeká. Máme se hlásit, že jsme z jeho kempu. Jedem tam, nahlásíme se a už vše běží. Pan kuchař nám přinese ukázat čerstvou rybu a ptá se jak ji má připravit. Domluvíme se a požádáme o vykoštění. Vše klaplo. Po jídle nám nabídl pan majitel digestiv, ten jsme odmítli. Myslím, že jsme nemuseli, protože policii jsem tam nikde nepotkal. Kemp byl jen kousek od restaurace.
čtvrtek 10.7. Ráno bylo celkem chladno, po snídani jedeme na prohlídku velkolepého klášterního komplexu Sveti Naum, jižně od Ochridu. Kostel Sveti Naum, tyčící se na skále přímo nad jezerem skrývá to, že když položíte ucho na víko krypty, kde byl roku 910 sv. Naum pochován, slyšíte tlukot jeho srdce. Ano, bylo slyšet :-)
Po prohlídce jsme využili nabídku Nikoli, který nás svou loďkou povozil po řece, která je pramenem Ochridského jezera. Z Prespanského jezera, které je o 150 m nadmořské výšky výše a vzdálené asi 20 km pod zemí stéká voda pod pohořím Galičica právě sem , pramenům a skrze písek vyvěrá do klidné řeky. Zpěv ptáků a klid je oázou na duši. Povozník, fotograf a zpěvák v jednom Nikola, protože znal prahu nás dovezl do malého chrámu(mimochodem těchto kostelů a chrámů kolem ochridského jezera je 365 na každý den v roce jeden :-) ) a využil její akustiky a nádherně zazpíval makedonskou píseň o životě. Za povožení chtěl 5 eu. Protože měl krásné fotky a pohlednice, tak jsme si ještě za 10 eu koupili. A tímto jsme se rozloučíli s malebným Ochridskem a jedeme do Řecka.
Pár slov o Makedonii. Makedonie je nejjižnějším místem Evropy osídleným Slovany. Rozloha 25 713 km čtverečných, hlavní město Skopje, měna makedonský denár, úřední jazyk makedonština a albánština, 2 mil. obyvatel, občané EU nepotřebují pro vstup víza. Ve své daleké historii bylo toto území v područí řeků, římanů, srbů, turků, bulharů a byzantinců. Když v roce 1978 podlehli turci ruskému vojsku, připadla Makedonie podle mezinárodní úmluvy ze San Stefana Bulharsku. Západní mocnosti se však obávaly, aby v srdci balkánu nevznikl mocný ruský spojenec, a proto nakonec donutily Bulharsko, aby se vzdalo Makedonie ve prospěch Turecka. Byla jim milejší islámská nadvláda. Po několika balkánských válkách a po první i druhé světové válce byla Makedonie včleněna do Jugoslávie. Makedonští nacionalisté, se však s tímto nikdy nesmířili. 8.září 1991 proběhlo v Makedonii referendum o nezávislosti. 74 % se vyslovilo pro odtržení z Jugoslávie a v lednu 1992 došlo k vyhlášení plné samostatnosti. Makedonský vůdce dovedně vyjednal stažení jugoslávské armády z makedonského území, což jediný pokojný odchod federativních vojsk ze všech jugoslávských republik. Řecko však odmítlo z historických důvodů uznat název Makedonie a tak pro uznání v roce 1993 OSN, museli makedonci přijmout provizorní název Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Kvůli UČK museli makedonci přijmout zákon, že na území s vyskytem albánců nad 20 % bude na tomto území úředním jazykem i albánština. V současné době je makedonská populace rozdělena na 68 % makedonští slované, 23 % albánci, 4 % turci a zbytek romové, srbové a ost.
