Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balkán-autem-historie-současnost-očima Jiřího Bartoně

26. 07. 2014 10:09:00
Přípravu a cestu nazývám THE LITTLE PRINCE MISSION 2014 - expedice Malý princ od St. Exypéry, ve které jde i o koupení knihy Malý princ v každé navštívené zemi, v jazyce, kterým se tam mluví.

To, zda tato knížka bude v těchto zemích vydávána, jsem netušil. Věřil jsem však, že ano. A tak to také bylo. Cesta vedla i přes Slovensko, Maďarsko, Řecko, Itálii, Rakousko, což nejsou balkánské země, tam knížku měli. V ostatních, Srbsko, Makedonie, Albánie, Černá Hora, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko ji měli také. V Kosovu, kam bylo namířeno též, naše auto makedoští celníci nepustili, tak nevím.

Jeli jsme dodávkou Wolswagen se dvěma místy v klimatizované kabině pro řidiče a samostatným nákladním prostorem, kde byla postel a malá skříňka na nádobí, toho jsme měli málo, ruční odšťavňovač na citrusy, příbory, nůž, prkýnko a kelímky. To bylo z nádobí vše. Stravovali jsme se v místních bistrech a restauracích a jedli hodně tamního, čerstvého ovoce. Den začínal snídání z vymačkaných pomerančů, grepů a citronů. Každý jsme vypili O.2 dcl této šťávy a do oběda jsme vydrželi. Tedy já vydržel, Veronika potřebovala ještě kroasant nebo sušenku. K obědu místní ovoce a okolo sedmnácté hodiny obědovečeři, vetšinou v restauraci. Večer pak už jen ovoce. Jo a ještě dvě dřevěné skládací židle. Auto bylo vybaveno Tom Tom navigací a papírovou mapou Balkánu v měřítku 1.800 OOO/ 1 cm=8 km. Tato výbava se ukázala nedostatečnou, zejména v těch zemích, kde navi špatně fungovala nebo vůbec. Těmito zeměmi bylo Srbsko, Makedonie, Albánie, čast Černé Hory, Bosny a Hercegoviny i Chorvatska. Proto jsme si zakoupili podrobnější mapy. V ostatních zemích stačila navigace.

Mě též navigovala přítelkyně Veronika, která je duší celé cesty a "sbírá" knihu Malý princ. Ovládá perfektně němčinu, angličtinu, hovoří italsky, hlandsky a finsky, což se mnohokrát velmi hodilo a bez její domluvy by cesta byla složitou. Nejvíce se hodila angličtina, kterou převážná část obyvatel všech navštívených zemí více či méně dobře hovoří.

Měli jsme představu, že budem spát v kempech nebo hotelích, v autě. Určitě že né tkzv. "nadivoko". Teď po skončení mise vidím, že bylo zbytečné se něčeho obávat, a spaní mimo kempy by bez problémů mohlo být. Ale vyzkoušené to nemám. Pouze zkušenost s tamním dodržováním bezpečnosti a ochotou pomáhat. Při rozhovorech s ostatními turisty a i jejich zaparkovaná auta na všelijakých místech, kde pak spali, svědčí o tom, že námi vytvořená nutnost spát jen v kempech byla zbytečná.

Pro naší misi jsme si vybrali Balkán proto, že na poměrně malám prostoru je velký počet zemí a také proto, že tato oblast je plná náboženských střetů, válek a nevraživosti. Všechny balkánské země s vyjímkou Albánie jsou obývány zejména slovany a to je další důvod proč tam. Jsem také slovan a tak mám větší možnost proniknout v pochopení toho, co se tam děje. Na rozdíl od jiných národností (zejména západních a východních), které si již řadu let dělají zálusk na ovládání místních slovanů a moc se jim to nedaří. Místní lidé jsou hrdí, nechtějí se podřizovat, chtějí žít podle svého. To je znak balkánských zemí s občany slovany. V Makedonii, Ochridu ale nejen tam jsou opečovávány středověké památky na křestanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje a jejich žáky. V Srbsku samozřejmě doklady o počátcích pravoslaví, které svědčí o svébytnosti místních slovanů. Severní slované, ke kterým patřím a východní slované se chovají naprosto odlišně. I přesto si myslím, že slované mají co říci světu a nemají se za co stydět. Přetrvávající "přehlížení a snaho slovany rozděli pod heslem Rozděl a panuj je velmi zřetelná i v této oblasti světa. Nejnovější válečný konflikt vyvolaný mezi Ruskem a Ukrajinou je toho dokladem.

V popisu cesty se zaměřím na informace vhodné pro motorizované turisty, památky i společenské a politické pořádky, které tam "panují".

Autor: Jiří Bartoň | sobota 26.7.2014 10:09 | karma článku: 6.80 | přečteno: 262x

Další články blogera

Jiří Bartoň

Autem po Polském pobřeží a historických památkách

Po návštěvě Běloruska, Litvy, Lotyšska a Ruska vjíždíme do Polska a přes hrad Malbork do Gdaňska, Sopot, Hellu na Polské kose, Bydgoszcz, Toruň, Wroclaw, Gniezno, Nysa a ČR Javorník

11.10.2016 v 21:19 | Karma článku: 11.98 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jiří Bartoň

Autem z Litvy do Polska přes Rusko - Kaliningradskou oblast

Mise Malý princ pokračovala z Litvy a Lotyšska přes Kaliningrad, současný název středověkého města Královec, založeným Českým králem Přemyslem Otakarem II, do Polska.

3.10.2016 v 17:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jiří Bartoň

Litva-Lotyšsko-Litva autem 2016

Pokračování mise Malý princ. Z Běloruska do Litevského Vilniusu, Lotyšské Rigy a přes Klaipédu na Kurskou kosu

12.8.2016 v 18:44 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 492 | Diskuse

Jiří Bartoň

Varšava, Brest a Minsk autem léto 2016

Další cesta v rámci Mise Malý princ, kdy ve státě kde právě jsme kupujeme knížku Malý princ. V jazyce té které země. Nákup knížky je důležitý, ne však jediný důvod návštěvy tentokrát Polska a Běloruska.

4.8.2016 v 0:00 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 175 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 273 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 18.91 | Přečteno: 479 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 374

Zajímám se o to, jak řídit svůj život.

Od 4.2.2015 v důchodu.

 

 

Od 23.10.2014 předseda Klubu přátel Makedonie.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.